CATO STARŠÍ - Výroky & citáty
MARCUS PORCIUS
CATO
S T A R Š Í
(234 - 149 př.n.l.)
VÝROKY
CETERUM (AUTEM) CENSEO, CARTHAGINEM ESSE DELENDAM
Kromě toho soudím, že Kartágo musí být zničeno
Tak prý římský politik M. Porcius Cato Starší (zemř. 149 př.n.l.) zakončoval každou svou řeč v senátu. Snažil se tak přimět římské vedení k rozhodnému skoncování s největším konkurentem Říma. Jeho požadavek byl uskutečněn ve 3. punské válce (149-146 př.n.l.). Okřídleným rčením se stalo jak ceterum censeo jako uvedení úsudku, návrhu apod., tak i → Carthago delenda est, jako výzva k rozhodnému a tvrdému řešení. Prameny: Plinius St., Přírodověda 15,18,20; Florus 2,15; Plútarchos, Cato Starší 27. Srov.: Kromě toho soudím, že lidstvo musí být zničeno (Misantrop, Divoká svoboda 1.,6.4.45; Z poustevníkovy lesní moudrosti; Sentence o lidském smradu 1. a jinde).
BELLUM SE IPSUM ALIT
Válka se živí sama
Smysl: vítězná válka kryje ziskem ztráty.
MACTE (ESTO) VIRTUTE
Sláva (zdar) tvé zdatnosti
Idiomatický obrat, který uvádí Cato Starší (O zemědělství 134); vytvořen původně jako součást rituální formule: macte esto - přijmi jako poctu, k tvému zdaru. Do běžné mluvy přešlo později samotné macte ve významu "zdar" nebo "buď zdráv".
HOMINES NIHIL AGENDO MALE AGERE DISCUNT
Zahálkou se lidé učí špatnému jednání
Zřejmě výrok Catona Staršího (2. stol. př. n. l.).
CATO V LITERATUŘE
Pro Catona byl otrok jen mluvící nářadí.
Cato doporučoval dláždit náměstí ostrými a hrbolatými kameny, aby se na nejmenší míru omezilo bezúčelné poflakování různých floutků, nemajících nic jiného na práci, než svádět počestné ženy.
Kterýsi věhlasný muž když vycházel z hampejzu, zvolal
moudrý a vznešený Cato: "Buď sláva tvé ušlechtilosti!
Neboť když naběhnou žíly tou hanebnou smyslnou vášní,
sem mají mladíci chodit a nesvádět manželky cizí!"
FORIS CATO, INTUS NERO
(Hieronymus, Dopisy 125,18)
Navenek Cato, uvnitř Nero
Srovnáním dvou zcela odlišných postav se vystihuje protikladné chování a rozporná povaha lidí. M. Porcius Cato (234-149 př.n.l.) byl vážný, moudrý a poctivý politik starých mravů, zatímco římský císař Nero (54-68 n.l.) byl krutý a prostopášný.
MIRABILE VIDETUR, QUOD NON RIDEAT HARUSPEX, CUM HARUSPICUM VIDERIT
(Cicero, O přirozenosti bohů 1,26,71; O věštectví 2,24,51)
Zdá se být hodné podivu, že se nesměje haruspik, když spatří haruspika
Cicero uvádí jako proslulý výrok Catona Staršího. Haruspikové byli věštci, kteří "poznávali" budoucnost podle vnitřností obětních zvířat. Podle tvaru jater ve srovnání s tvarem náležejícím určitému božstvu se vysuzoval vztah božstva k tomu, kdo obětoval. Římané tento způsob věštění přejali od Etrusků. Byl to způsob snadný, oblíbený, ale velmi nevěrohodný, zkrátka k smíchu.
SUUM CUIQUE
(Cicero, O povinnostech 1,5,15)
Každému, co mu patří, co jeho jest
Původně výrok Catona Staršího, který Cicero cituje již jako ustálené rčení. Později se objevuje často u různých autorů, až bylo konečně formulováno jako právní zásada Tria iuris praecepta...; Iustitia est constans...
